Řečené a napsané o divadle
Ono se to lehce řekne, dělat divadlo, hrát divadlo, věnovat se umění dramatickému. Ale je také
nutné si uvědomit, co to obnáší.
V tomto odkazu si proto trochu předmět našeho snažení přiblížíme. A jen doufám, že to nebude tak
suchá teorie, jak by mohl někdo očekávat.
Začněme tím, co bylo o divadle napsáno:
Divadlo je druh výkonného umění spočívající v hraní herců případně zpěvu zpěváků (pěvců) a
tanci tanečníků na jevišti před diváky nacházejícími se obvykle v hledišti nějaké divadelní
budovy(slovníkové heslo).
„Divadlo je umění tak jako válečnictví a hazard tak jako hra v ruletě; nikdy se neví předem, jak to
dopadne. Nejen o premiéře, ale i každého večera je čirým divem, že se vůbec hraje, a když už se
hraje, že se dohraje až do konce; divadelní hra nevzniká uskutečňováním nějakého plánu, nýbrž
ustavičným překonáváním nesčíslných a nečekaných překážek.“(Karel Čapek: Jak vzniká
divadelní hra; 1925).
A do toho se hrneme?
Ano, a nejsme první ani poslední. A když už se do toho dáme, budeme se učit všechny ty překážky
překonávat společně.
„Dětství je bezstarostně doslovné; myšlení v metaforách pro ně dosud nezačalo svět komplikovat. I
když se nikdy neptáme: »Co je skutečné?«, zůstává pro nás dětství stálým putováním tam a zpět
přes hranice skutečnosti. Když pak dospějeme, naučíme se buď představivosti nedůvěřovat, nebo
nesnášet každodennost a hledat únik v neskutečnu.“
(Peter Brook: Nitky času; 1998)
Divadlo, to je kouzlo neopakovatelného, které se znovu a znovu rodí, vstává z popela a okouzluje.
Divadlo, to jsou příběhy, které vypráví, a my je s ním prožíváme. Každý příběh jednou končí, ale
jen proto, aby opět začal, aby jej někdo mohl prožít znovu.
Když se v jedné africké vesnici dostane vypravěč na konec svého příběhu, položí na zem dlaň a
řekne: „Tady svůj příběh pokládám.“ A dodá: „Tak, aby ho zítra mohl zdvihnout někdo jiný.“
(Peter Brook: Nitky času; 1998)
… a je to příběh kouzelný, plný tajemství a překvapení
O divadelních pověrách
V divadle najdeme nejrůznější lidi, tito lidé vykonávají nejrůznější profese a všichni společně
dělají všechno pro to, aby výsledek jejich společného snažení byl co nejlepší. A na pomoc volají
síly mimo veškerou logiku – v podobě pověr. Seznamte se s některými specifickými divadelními
pověrami.
Jedna pověra praví, že se nesmí v divadle pískat, protože pískání přináší smůlu. Je pravděpodobné,
že tato pověra má racionální jádro a vznikla v době, kdy se scénické proměny děly na zapískání. V
takovém případě mohlo zapískání „mimo plán“ způsobit pořádný zmatek a průšvih tím, že se pro
následující scénu objevily na jevišti úplně jiné, nevhodné kulisy.
Jiná zásada praví, že na jevišti musí být všechno jako, jinak hrozí malér. Jeden režisér například
povolil hercům přípitek na jevišti pravým šampaňským. Herci objevili šampaňské ještě před
představením, okusili, okoušeli, a jak to dopadlo, to si každý jistě dovede představit.
Také se na jevišti nesmí objevit pravé paví peří. Nikdo neví proč, ale každý věří, že přináší smůlu.
Tak zase – raději pěknou imitaci.
Před premiérou musíte každého z herců pořádně nakopat a poplivat a pro štěstí mu popřát „ZLOM
VAZ“. Jinak půjde na jeviště značně nervózní. A nečekejte bůhvíjakou odpověď. Herec vám musí
odpovědět od plic rázným: „ČERT TĚ VEM“.
Když už má herec na sobě kostým, nesmíte mu na něm nic opravovat, kdyby uletěly všechny
knoflíky, nesmí se na něm přišít. Herci věří, že by se jim tím zašila paměť, a co by si bez paměti na
jevišti počali.
Mnozí herci také trpí trémou, která je před vystoupením na jeviště provází, někdy hodně svazuje.
Ale když se tréma před představením neobjeví, jsou ještě nervóznější, neboť mají pocit, že je to
nenormální, a že ve vzduchu visí nebezpečí.
Když se povede generální zkouška, také to nevěstí nic dobrého. A divadelníci věří, že generálka,
která je totálně „rozvezená“, na které zhola nic nefunguje, je předzvěstí slavné a úspěšné premiéry.
Někteří herci věří na štěstí, které jim přináší nějaký předmět, například zaječí pacička, a proto jej
mají neustále při sobě na líčícím stolku.
Můžete si stokrát říkat, že to všechno je jen takové divadélko, ale … co kdyby na tom přeci jenom
něco bylo?
Slovníček divadelních pojmů
B
Balet: umělecká forma scénického tance, která využívá choreografii; samostatné dílo nebo součást
opery.
Č
Činohra: divadelní hra, která pojednává o činech a skutcích lidí
D
Divadelní kulisa: plochý díl ze dřeva, překližky, plátna, nebo jiného materiálu, který znázorňuje v
divadelní hře část skutečného prostoru nebo pozadí je buď postavena na podlaze, nebo zavěšena v
provazišti v přeneseném významu označení pro jakoukoliv součást divadelní dekorace, která není
rekvizitou (mohou to být i trojrozměrné dekorace jako např. kašérsky vyrobené stromy, kameny,
části architektury atd.)
Divadelní představení: jedinečné provedení divadelní inscenace před publikem v konkrétním
čase a prostoru
Divadelní umění: umění, ve kterém se vytváří vztah mezi diváky v hledišti a herci na jevišti,
divák se přímo účastí vzniku uměleckého díla
Divadlo: stavba, která slouží k předvádění divadelního umění obecně soubor divadelních
produkcí
Drama: příběh vypráví pomocí dialogů a monologů děj dramatu se tak odvíjí prostřednictvím
přímé řeči
Dramatické umění: obecný výraz jednak pro „divadlo“ a jeho uměleckou praxi, „dělání divadla“,
jednak pro soubor her, které slouží jako základ divadelního představení.
F
Forbína: 1. slangové označení pro předscénu 2. herecké vystoupení, které se odehrává před
zataženou oponou na předscéně (forbíně); může reagovat na aktuální problémy spojuje obrazy hry
v okamžiku, kdy za oponou probíhá přestavba scénických dekorací
Fraška: typ komedie, která pracuje především s nadsázkou v charakteristice postav a v situacích
používá karikaturní nadsázku postavy mají výrazné, ale zjednodušené charaktery používají se ustálené situace a gagy
G
Groteska: hlavním znakem je situační humor a komika; postavy jednají v rozporu s předpoklady a
zvyklostmi, bez veškeré logiky
H
Herec (herečka): umělec, který dramaticky předvádí jinou postavu využívá k tomu svého těla
(mimika, pohyb, hlas)
I
Inscenace: nastudování dramatického textu a jeho uvedení na jeviště divadla; převedení
dramatického textu psaného do scénické podoby hrané herci v prostoru
Inspicient: řídí průběh zkoušek a představení, svolává účinkující na začátek představení, volá
jednotlivé účinkující na scénu, pracovníky jevištní techniky na přestavby, dává pokyny osvětlovačům ke změnám scénického osvětlení
J
Jeviště: místo pro divadelní představení; slouží jako prostor pro herce a jejich uměleckou tvorbu;
jeviště může mít různý tvar (kruhový, amfiteátr, kukátkové jeviště)
K
Kabaret: literárně hudební pásmo, sestavené z humorných, satirických výstupů; hudební
složku tvoří především šansony
Kamenné divadlo: označení pro divadlo klasického typu, které sídlí v kamenné budově; většinou
s kukátkovým jevištěm
Komedie (veselohra): dramatický útvar, který vždy skončí šťastně; má humorný nadhled nad
lidskými slabostmi a nedostatky; konflikty řeší vesele; cílem je diváka rozesmát
Kukátkové jeviště: takové, které je od hlediště výrazně odděleno portálem a oponou; scéna
vytváří dojem reliéfního obrazu, což umožňuje realizovat iluzivní typ divadla; portálový otvor
přitom vytváří iluzi neviditelné čtvrté stěny
M
Mim: herec, který hraje beze slov pomocí mimiky a gestikulace
Muzikál: syntetický dramatický žánr; spojuje dramatický text, hudbu a tanec; může být celý
zpívaný, nebo se v něm střídají zpěv, tanec a mluvené slovo
Muzikálový herec: musí být zároveň dobrý činoherec, zpěvák i tanečník
O
Opera: umělecká jevištní forma, která spojuje dramatické divadelní představení s hudbou; herci
zpívají text (libreto), doprovází je orchestr
Opereta: zábavný hudebnědramatický divadelní útvar; střídá se v něm mluvené slovo se zpěvem
a tancem; přímý předchůdce muzikálu
Opona: divadlení opona: závěs zakrývající výřez jevištního otvoru
P
Pantomima: divadelní způsob vyjádření pomocí mimiky a gestikulace s prvky tance, bez použití
hlasu
Parodie: přetváří původní obsah do směšného charakteru; imituje původní dílo a přehnaně
zdůrazňuje chyby nebo naopak přehnanou dokonalost
Portál: rám, který odděluje hlediště od jeviště; směrem k divákovy je zdobený, za ním je tzv.
technický portál, v němž jsou pro diváka skryta technická zařízení (reflektory, kabina inspicienta a
nápovědy ap.); součástí portálu je také opona
Provaziště: prostor, který se nachází v divadle nad jevištěm; na provazech či na lanech zde bývají
zavěšeny divadelní kulisy; ty jsou dolů na jeviště spouštěny pomocí mechanických zařízení, tzv.
divadelních tahů; nacházejí se tam i další technické systémy (osvětlovací lávky nesoucí reflektory
a prvky nutné pro ozvučení jeviště)
Předscéna (proscénium): místo na jevišti v prostoru mezi hledištěm a oponou nebo mezi
orchestřištěm a oponou; přední okraj jeviště, který se nachází nejblíže divákům
R
Revue: divadelní žánr s dialogy a hudebními, tanečními a písňovými výstupy
Režisér: osoba pověřená inscenováním divadelní hry; nese odpovědnost za estetickou a
organizační stránku inscenace; vybírá herce; interpretuje text s využitím scénických možností,
které má k dispozici
S
Satira: využívá komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů
Scénický tanec: moderní výrazový tanec, určený pro divadelní scénu; nemá žádná striktní pravidla
ani omezení; cílem je vyjádření příběhu, myšlenky nebo pocitu
T
Tanec: pohybová společenská aktivita, provozovaná za doprovodu hudby; druh umění
Tragédie: forma dramatu s vážným obsahem; hra, která představuje osudné lidské jednání a
zpravidla končí smrtí
Z
Zpěvák (pěvec): herec, který předvádí dramatickou postavu pohybem a zpěvem; text (libreto)
zpívá za doprovodu orchestru
