Hudebně-dramatické studio při MDO

Řečené a napsané o divadle

Ono se to lehce řekne, dělat divadlo, hrát divadlo, věnovat se umění dramatickému. Ale je také nutné si uvědomit, co to obnáší.
V tomto odkazu si proto trochu předmět našeho snažení přiblížíme. A jen doufám, že to nebude tak suchá teorie, jak by mohl někdo očekávat.

Začněme tím, co bylo o divadle napsáno:

Divadlo je druh výkonného umění spočívající v hraní herců případně zpěvu zpěváků (pěvců) a tanci tanečníků na jevišti před diváky nacházejícími se obvykle v hledišti nějaké divadelní budovy(slovníkové heslo).

„Divadlo je umění tak jako válečnictví a hazard tak jako hra v ruletě; nikdy se neví předem, jak to dopadne. Nejen o premiéře, ale i každého večera je čirým divem, že se vůbec hraje, a když už se hraje, že se dohraje až do konce; divadelní hra nevzniká uskutečňováním nějakého plánu, nýbrž ustavičným překonáváním nesčíslných a nečekaných překážek.“(Karel Čapek: Jak vzniká divadelní hra; 1925).

A do toho se hrneme?

Ano, a nejsme první ani poslední. A když už se do toho dáme, budeme se učit všechny ty překážky překonávat společně.
„Dětství je bezstarostně doslovné; myšlení v metaforách pro ně dosud nezačalo svět komplikovat. I když se nikdy neptáme: »Co je skutečné?«, zůstává pro nás dětství stálým putováním tam a zpět přes hranice skutečnosti. Když pak dospějeme, naučíme se buď představivosti nedůvěřovat, nebo nesnášet každodennost a hledat únik v neskutečnu.“
(Peter Brook: Nitky času; 1998)

Divadlo, to je kouzlo neopakovatelného, které se znovu a znovu rodí, vstává z popela a okouzluje. Divadlo, to jsou příběhy, které vypráví, a my je s ním prožíváme. Každý příběh jednou končí, ale jen proto, aby opět začal, aby jej někdo mohl prožít znovu.

Když se v jedné africké vesnici dostane vypravěč na konec svého příběhu, položí na zem dlaň a řekne: „Tady svůj příběh pokládám.“ A dodá: „Tak, aby ho zítra mohl zdvihnout někdo jiný.“
(Peter Brook: Nitky času; 1998)

… a je to příběh kouzelný, plný tajemství a překvapení

O divadelních pověrách

V divadle najdeme nejrůznější lidi, tito lidé vykonávají nejrůznější profese a všichni společně dělají všechno pro to, aby výsledek jejich společného snažení byl co nejlepší. A na pomoc volají síly mimo veškerou logiku – v podobě pověr. Seznamte se s některými specifickými divadelními pověrami.

Jedna pověra praví, že se nesmí v divadle pískat, protože pískání přináší smůlu. Je pravděpodobné, že tato pověra má racionální jádro a vznikla v době, kdy se scénické proměny děly na zapískání. V takovém případě mohlo zapískání „mimo plán“ způsobit pořádný zmatek a průšvih tím, že se pro následující scénu objevily na jevišti úplně jiné, nevhodné kulisy.

Jiná zásada praví, že na jevišti musí být všechno jako, jinak hrozí malér. Jeden režisér například povolil hercům přípitek na jevišti pravým šampaňským. Herci objevili šampaňské ještě před představením, okusili, okoušeli, a jak to dopadlo, to si každý jistě dovede představit.

Také se na jevišti nesmí objevit pravé paví peří. Nikdo neví proč, ale každý věří, že přináší smůlu. Tak zase – raději pěknou imitaci.

Před premiérou musíte každého z herců pořádně nakopat a poplivat a pro štěstí mu popřát „ZLOM VAZ“. Jinak půjde na jeviště značně nervózní. A nečekejte bůhvíjakou odpověď. Herec vám musí odpovědět od plic rázným: „ČERT TĚ VEM“.

Když už má herec na sobě kostým, nesmíte mu na něm nic opravovat, kdyby uletěly všechny knoflíky, nesmí se na něm přišít. Herci věří, že by se jim tím zašila paměť, a co by si bez paměti na jevišti počali.
Mnozí herci také trpí trémou, která je před vystoupením na jeviště provází, někdy hodně svazuje. Ale když se tréma před představením neobjeví, jsou ještě nervóznější, neboť mají pocit, že je to nenormální, a že ve vzduchu visí nebezpečí.

Když se povede generální zkouška, také to nevěstí nic dobrého. A divadelníci věří, že generálka, která je totálně „rozvezená“, na které zhola nic nefunguje, je předzvěstí slavné a úspěšné premiéry.

Někteří herci věří na štěstí, které jim přináší nějaký předmět, například zaječí pacička, a proto jej mají neustále při sobě na líčícím stolku.
Můžete si stokrát říkat, že to všechno je jen takové divadélko, ale … co kdyby na tom přeci jenom něco bylo?

Slovníček divadelních pojmů

B

Balet: umělecká forma scénického tance, která využívá choreografii; samostatné dílo nebo součást opery.

Č

Činohra: divadelní hra, která pojednává o činech a skutcích lidí

D

Divadelní kulisa: plochý díl ze dřeva, překližky, plátna, nebo jiného materiálu, který znázorňuje v divadelní hře část skutečného prostoru nebo pozadí je buď postavena na podlaze, nebo zavěšena v provazišti v přeneseném významu označení pro jakoukoliv součást divadelní dekorace, která není rekvizitou (mohou to být i trojrozměrné dekorace jako např. kašérsky vyrobené stromy, kameny, části architektury atd.)
Divadelní  představení:  jedinečné  provedení  divadelní  inscenace  před  publikem  v  konkrétním čase a prostoru
Divadelní umění:  umění,  ve  kterém se  vytváří  vztah  mezi  diváky  v  hledišti  a  herci  na  jevišti, divák se přímo účastí vzniku uměleckého díla
Divadlo:  stavba,  která  slouží  k  předvádění  divadelního  umění  obecně  soubor  divadelních produkcí
Drama: příběh vypráví pomocí dialogů a monologů děj dramatu se tak odvíjí prostřednictvím přímé řeči
Dramatické umění: obecný výraz jednak pro „divadlo“ a jeho uměleckou praxi, „dělání divadla“, jednak pro soubor her, které slouží jako základ divadelního představení.

F

Forbína:  1.  slangové  označení  pro  předscénu  2.  herecké  vystoupení,  které  se  odehrává  před zataženou oponou na předscéně (forbíně); může reagovat na aktuální problémy spojuje obrazy hry v okamžiku, kdy za oponou probíhá přestavba scénických dekorací
Fraška: typ komedie, která pracuje především s nadsázkou v charakteristice postav a v situacích používá karikaturní nadsázku postavy mají výrazné, ale zjednodušené charaktery používají se ustálené situace a gagy

G

Groteska: hlavním znakem je situační humor a komika; postavy jednají v rozporu s předpoklady a zvyklostmi, bez veškeré logiky

H

Herec (herečka):  umělec,  který  dramaticky  předvádí jinou  postavu  využívá  k tomu svého těla (mimika, pohyb, hlas)

I

Inscenace:  nastudování  dramatického  textu  a  jeho  uvedení  na  jeviště  divadla;  převedení dramatického textu psaného do scénické podoby hrané herci v prostoru
Inspicient:  řídí průběh  zkoušek  a představení, svolává  účinkující  na začátek  představení,  volá jednotlivé  účinkující  na scénu,  pracovníky  jevištní  techniky  na přestavby,  dává pokyny osvětlovačům ke změnám scénického osvětlení

J

Jeviště: místo pro divadelní představení; slouží jako prostor pro herce a jejich uměleckou tvorbu; jeviště může mít různý tvar (kruhový, amfiteátr, kukátkové jeviště)

K

Kabaret: literárně hudební pásmo, sestavené z humorných, satirických výstupů; hudební složku tvoří především šansony
Kamenné divadlo: označení pro divadlo klasického typu, které sídlí v kamenné budově; většinou s kukátkovým jevištěm
Komedie (veselohra): dramatický útvar, který vždy skončí šťastně; má humorný nadhled nad lidskými slabostmi a nedostatky; konflikty řeší vesele; cílem je diváka rozesmát
Kukátkové jeviště: takové, které je od hlediště výrazně odděleno portálem a oponou; scéna vytváří dojem reliéfního obrazu, což umožňuje realizovat iluzivní typ divadla; portálový otvor přitom vytváří iluzi neviditelné čtvrté stěny

M

Mim: herec, který hraje beze slov pomocí mimiky a gestikulace
Muzikál:  syntetický  dramatický  žánr;  spojuje  dramatický  text,  hudbu  a  tanec;  může  být  celý zpívaný, nebo se v něm střídají zpěv, tanec a mluvené slovo
Muzikálový herec: musí být zároveň dobrý činoherec, zpěvák i tanečník

O

Opera: umělecká jevištní forma, která spojuje dramatické divadelní představení s hudbou; herci zpívají text (libreto), doprovází je orchestr
Opereta: zábavný hudebně­dramatický divadelní útvar; střídá se v něm mluvené slovo se zpěvem a tancem; přímý předchůdce muzikálu
Opona: divadlení opona: závěs zakrývající výřez jevištního otvoru

P

Pantomima: divadelní způsob vyjádření pomocí mimiky a gestikulace s prvky tance, bez použití hlasu
Parodie:  přetváří  původní  obsah  do  směšného  charakteru;  imituje  původní  dílo  a  přehnaně zdůrazňuje chyby nebo naopak přehnanou dokonalost
Portál: rám,  který  odděluje  hlediště  od  jeviště; směrem  k  divákovy  je  zdobený,  za  ním  je  tzv. technický portál, v němž jsou pro diváka skryta technická zařízení (reflektory, kabina inspicienta a nápovědy ap.); součástí portálu je také opona
Provaziště: prostor, který se nachází v divadle nad jevištěm; na provazech či na lanech zde bývají zavěšeny divadelní kulisy; ty jsou dolů na jeviště spouštěny pomocí mechanických zařízení, tzv. divadelních tahů; nacházejí se tam i další technické systémy (osvětlovací lávky nesoucí reflektory a prvky nutné pro ozvučení jeviště)
Předscéna (proscénium): místo na jevišti v prostoru mezi hledištěm a oponou nebo mezi orchestřištěm a oponou; přední okraj jeviště, který se nachází nejblíže divákům

R

Revue: divadelní žánr s dialogy a hudebními, tanečními a písňovými výstupy
Režisér:  osoba  pověřená  inscenováním  divadelní  hry;  nese  odpovědnost  za  estetickou  a organizační  stránku  inscenace;  vybírá  herce;  interpretuje  text  s  využitím  scénických  možností, které má k dispozici

S

Satira: využívá komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů
Scénický tanec: moderní výrazový tanec, určený pro divadelní scénu; nemá žádná striktní pravidla ani omezení; cílem je vyjádření příběhu, myšlenky nebo pocitu

T

Tanec: pohybová společenská aktivita, provozovaná za doprovodu hudby; druh umění
Tragédie:  forma  dramatu  s  vážným  obsahem;  hra,  která  představuje  osudné  lidské  jednání  a zpravidla končí smrtí

Z

Zpěvák (pěvec):  herec,  který  předvádí  dramatickou  postavu  pohybem  a  zpěvem;  text  (libreto) zpívá za doprovodu orchestru

Krátce o nás ...

Hudebně-dramatické studio při MD Olomouc - foto

Hudebně-dramatické studio při MD Olomouc

Na prkna, která znamenají svět, jsme nesměle vykročíli v září roku 2010. Po krátkém čase přešlapování jsme drobnými krůčky předstoupili před zraky olomouckého publika Kabaretem proti nudě. Dalšími, již smělejšími kroky v hudební pohádce Zvířátka, bída a loupežníci a následně ulítlou variací na Staré pověsti české jsme se začali vrývat do povědomí olomouckých diváků. Další naše kroky na poli divadelního umění sledujte v aktualitách. Těšíme se na vás v hledišti.

Vedoucí

doc. Mgr.Václav Málek
Režisér a operní pěvec.
Jednatel

Adresa

Hudebně-dramatické studio při
Moravském divadle Olomouc z.s.

tř. Svobody 432/33, Olomouc, 77900

Termíny zkoušek a lekcí

Čtvrtek a pátek odpoledne.
14:30 - 16:30 hod., zkušebny MDO
Pololetní školné: 2.800,- Kč

Rychlý kontakt

Mobil: +420 776 26 39 82, +420 776 770 763
E-mail: hudram@seznam.cz
www.hd-studio.cz

Poslední aktuality

Archiv

VÍTEJME V NOVÉM ROCE

Autor: Václav Málek | 3.1.2019

Přehoupli jsme se do roku 2019 a čeká nás hodně práce i nových zážitků. S radostí konstatujeme, že divadelní sál na Sokolské 7 v Olomouci je dokončen a připraven na naše vystupování, brzy budeme informovat o termínech dalších představení. Jak to v sále vypadá, uvidíte ve fotogalerii. Ještě jednou děkujeme za dosavadní přízeň našim podporovatelům, Olomouckému kraji a...

PODĚKOVÁNÍ

Autor: Václav Málek | 25.12.2018

Končí osmý rok činnosti Hudebně-dramatického studia při Moravském divadle Olomouc. Máme za sebou celou řadu veřejných vystoupení, představení, koncertů a také jsme natočili film. To vše by nebylo myslitelné bez podpory našich partnerů. Dlouhodobě naše studio finančně podporují statutární město Olomouc a Olomoucký kraj. Zázemí pro naši činnost nám poskytuje Moravské divadlo...

Vydařené koledování

Autor: Václav Málek | 9.12.2018

Máme za sebou nedělní koledování. Dnes jsme zazpívaly koledy divákům v sále na Sokolské 7; na dokumentárních fotografiích se můžete přesvědčit, že náš divadelní sál ožívá. A za týden, v pondělí 17. 12. si nás můžete přijít poslechnout na výstaviště Flora Olomouc. Pavilon A - 14:00 hod.

Divadlo je, když ...

Divadlo je umění tak jako válečnictví a hazard, tak jako hra v ruletě; nikdy se neví předem, jak to dopadne. Každého večera je čirým divem, že se vůbec hraje, a když už se hraje, že se dohraje až do konce; divadelní hra nevzniká uskutečňováním nějakého plánu, nýbrž ustavičným překonáváním nesčíslných a nečekaných překážek.

-- Karel Čapek - jak vzniká divadelní hra --

Divadlo, to je kouzlo neopakovatelného, které se znovu a znovu rodí, vstává z popela a okouzluje. Divadlo, to jsou příběhy, které vypráví, a my je s ním prožíváme. Každý příběh jednou končí, ale jen proto, aby opět začal, aby jej někdo mohl prožít znovu.

-- (Peter Brook: Nitky času) --

Před premiérou musíte každého z herců pořádně nakopat, poplivat a pro štěstí mu popřát „ZLOM VAZ“. Jinak půjde na jeviště značně nervózní. A nečekejte bůhvíjakou odpověď. Herec vám musí odpovědět od plic rázným: „ČERT TĚ VEM“.

Mnozí herci trpí trémou, která je před vystoupením na jeviště provází, někdy hodně svazuje. Ale když se tréma před představením neobjeví, jsou ještě nervóznější, neboť mají pocit, že je to nenormální, a že ve vzduchu visí nebezpečí.

Někteří herci věří na štěstí, které jim přináší nějaký předmět, například zaječí pacička, a proto jej mají neustále při sobě na líčícím stolku. Můžete si stokrát říkat, že to všechno je jen takové divadélko, ale … co kdyby na tom přeci jenom něco bylo?

Činohra: divadelní hra, která pojednává o činech a skutcích lidí. Opera: umělecká jevištní forma, která spojuje dramatické divadelní představení s hudbou; herci zpívají text (libreto), doprovází je orchestr. Muzikál: syntetický dramatický žánr; spojuje dramatický text, hudbu a tanec; může být celý zpívaný, nebo se v něm střídají zpěv, tanec a mluvené slovo. 

Pantomima: divadelní způsob vyjádření pomocí mimiky a gestikulace s prvky tance, bez použití hlasu. Revue: divadelní žánr s dialogy a hudebními, tanečními a písňovými výstupy. Fraška: typ komedie, která pracuje především s nadsázkou v charakteristice postav a v situacích, používá karikaturní nadsázku, postavy mají výrazné, ale zjednodušené charaktery používají se ustálené situace a gagy.

Inscenace:  nastudování  dramatického  textu  a  jeho  uvedení  na  jeviště  divadla;  převedení dramatického textu psaného do scénické podoby hrané herci v prostoru. Divadelní představení: jedinečné provedení divadelní inscenace před publikem v konkrétním čase a prostoru.

Herec (herečka): umělec, který dramaticky předvádí jinou postavu a využívá k tomu svého těla (mimika, pohyb, hlas). Mim: herec, který hraje beze slov pomocí mimiky a gestikulace. Zpěvák (pěvec): herec, který předvádí dramatickou postavu pohybem a zpěvem; text (libreto) zpívá za doprovodu orchestru.

Drama: příběh vypráví pomocí dialogů a monologů děj dramatu se tak odvíjí prostřednictvím přímé řeči. Tragédie: forma  dramatu s vážným obsahem; hra, která představuje osudné  lidské  jednání  a zpravidla končí smrtí.

Divadelní umění: umění, ve kterém se vytváří vztah mezi diváky v hledišti a herci na jevišti, divák se přímo účastí vzniku uměleckého díla. Dramatické umění: obecný výraz jednak pro „divadlo“ a jeho uměleckou praxi, „dělání divadla“, jednak pro soubor her, které slouží jako základ divadelního představení.

Jeviště: místo pro divadelní představení; slouží jako prostor pro herce a jejich uměleckou tvorbu; jeviště může mít různý tvar (kruhový, amfiteátr, kukátkové jeviště). Předscéna (proscénium): místo na jevišti v prostoru mezi hledištěm a oponou nebo mezi orchestřištěm a oponou; přední okraj jeviště, který se nachází nejblíže divákům.

Inspicient:  řídí průběh  zkoušek  a představení, svolává  účinkující na začátek představení, volá jednotlivé  účinkující na scénu  pracovníky jevištní techniky na přestavby, dává pokyny osvětlovačům ke změnám scénického osvětlení.

Komedie (veselohra): dramatický útvar, který vždy skončí šťastně; má humorný nadhled nad lidskými slabostmi a nedostatky; konflikty řeší vesele; cílem je diváka rozesmát prostředky. Groteska: hlavním znakem je situační humor a komika; postavy jednají v rozporu s předpoklady a zvyklostmi, bez veškeré logiky.

Kukátkové jeviště: takové, které je od hlediště výrazně odděleno portálem a oponou; scéna vytváří dojem reliéfního obrazu, což umožňuje realizovat iluzivní typ divadla; portálový otvor přitom vytváří iluzi neviditelné čtvrté stěny.

Divadelní kulisa: plochý díl ze dřeva, překližky, plátna, nebo jiného materiálu, který znázorňuje v divadelní hře část skutečného prostoru nebo pozadí je buď postavena na podlaze, nebo je zavěšena v provazišti, v přeneseném významu je to označení pro jakoukoliv součást divadelní dekorace, která není rekvizitou (mohou to být i trojrozměrné dekorace jako např. kašérsky vyrobené stromy, kameny, části architektury atd.).

Naši partneři

Provoz HDS dlouhodobě podporuje Statutární město Olomouc a Olomoucký kraj.

Město Olomouc logo
Olomoucký kraj logo
MDO logo
ARTERA logo